Minulý víkend vyrazila děčínská výprava na turnaj do maďarského Dunaújvárose, kde se každoročně konají turnaje té nejvyšší kvality pro ty nejmenší hokejové naděje. Děčínský klub již druhý rok po sobě vyrazil reprezentovat svoje město a svou vlast s  hráči druhé třídy.

 

Systém turnaje byl letos nastaven velmi zajímavým způsobem a k  vítězství v  turnaji bylo potřeba vyhrát 10 utkání během 2 dnů. Po celodenní cestě jsme se ubytovali, děti nahnali na kutě, protože jsme věděli, že energie budou potřebovat více než na standardních turnajích, kde se hrají v  průměru 3 utkání za den. Zde to byla porce 5 utkání.

 

Po probuzení a vydatné snídani jsme se přesunuli na zimní stadion, kde začali přípravy na 1. hrací den. V  prvním utkání jsme změřili síly s  celkem HK Ružinov Bratislava B. Již od začátku utkání jsme soupeře převyšovali v  bruslení a z  toho plynul obraz celého utkání. Výhra 18:0 byla pro náš celek zajímavá hlavně z  toho hlediska, že jsme získali jistou pohodu v  jednotlivých řadách i na postu brankářky, která si připsala první vychytané čisté konto.

 

Ve druhém utkání nás čekal maďarský Vassas, který z  historického hlediska patřil k  horkým želízkům maďarského hokeje. Po dalším zdařilém výkonu našich borců se počítadlo skóre zastavilo na vítězství děčínských v  poměru 13:3.

 

Po dvou výhrách v  základní skupině se šlo na oběd, a jak jsme všichni věděli, po obědě bývá výkon vždy vlažnější. Toho jsme se snad poprvé vyvarovali, možná i díky soupeři, kterým nám byl maďarský Polus. Naši hráči předváděli krásné kombinační akce a opět dominovali v  bruslení a krytí kotouče. Jednoznačným výsledkem 19:2 pro Děčín tak skončilo poslední utkání v  základní skupině. Co více si mohl trenér přát, než 3 vítězství a skóre 50:5. Náš tým tak postoupil do lepší nadstavbové skupiny, kde se hrála další 4 utkání. Ve čtvrtém utkání se nám postavil celek HC Ružinov Bratislava A, kterého jsme měli možnost poznat již na domácím vánočním turnaji a tak se očekával tuhý boj. Motivace našich hráčů po předchozích utkáních byla na vysoké úrovni a věrní děčínští fandové hnali naše hráče kupředu po celou dobu turnaje. Zpočátku se Ružinov držel, avšak od druhé poloviny utkání jsme opět těžili z  výborného pohybu po hřišti, což vyústilo opět ve velké množství vstřelených branek. Konečný výsledek 14:2 v  náš prospěch zní poněkud jednoznačně, ale nutno podotknout, že v  první polovině byl celek Ružinova velmi zdatným soupeřem.

 

V  posledním utkání prvního hracího dne na nás čekal celek ze slovenské Nitry. Na nitranských byla znát již únava, jelikož do Maďarska přivezli 9 hráčů. Zde se projevila připravenost děčínských, kteří reprezentovali svůj celek v  počtu 12 hráčů, a to zřejmě rozhodlo o rázu celého utkání. Děčínští vjížděli na led energicky a hladově, kdežto soupeř již spíše jen stínoval. Branky v  průběhu celého utkání postupně přibývaly a nakonec jsme se radovali z  5. vítězství s  konečným skóre 12:1.

 

Po prvním dni jsme ještě šli s  hráči za kulturou a navštívili jsme vyhlídku na Dunaj, který byl krásně vidět v  rozsahu zhruba 3 kilometrů vlevo a vpravo. Vychodit únavu se pak ukázalo jako nejlepší lék na unavená těla našich hráčů.

Druhý den nás hned ráno čekal soupeř z  prozatímních výkonů nejsložitější. Byl jím druhý celek z  České Republiky a to Nový Jičín. I ten přivezl do Maďarska výborné hráče a tak se očekával lítý boj. Po vhození úvodního buly již děčínští fandové hnali své ratolesti kupředu, kdy akce střídala akci, a k  vidění byl hokej vysoké úrovně se šťastnějším koncem pro děčínské hráče, kteří jakoby nevěděli, co únava je a v  posledních 3 střídáních strhli vítězství na svou stranu. Konečný výsledek 8:3 znamenal 6. utkání bez porážky a každému na zimním stadionu pomalu začínalo docházet, kam mají Děčané namířeno.

 

V  posledním utkání nadstavbové skupiny jsme ještě poměřili síly s  maďarským celkem UTE Budapešť, kterého jsme přehráli poměrně jednoznačným výsledkem 14:3. Nadstavbová skupina byla u konce a na naše hráče čekal ten nejdůležitější zápas. Čtvrtfinále je totiž i ve velkém hokeji bráno jako hranice úspěchu a neúspěchu. V  tomto utkání jsme nastoupili již po obědě a soupeřem nám byly slovenské Levice. Papírově nemělo být moc co řešit, ale nekřičeli jsme hop, dokud nebylo přeskočeno.

 

Od začátku jsme byli v  převaze, jak bruslařské, tak střelecké a bylo znát, že nás nesvazuje pojem, který spoustě dospělým hráčům nahání mráz v  zádech. Poklidným a soustředěným výkonem na všech postech jsme si vystříleli vítězství 13:1 a mohli se již soustředit na semifinálové utkání, kde nám byla soupeřem opět Nitra.

 

Nejdůležitější bylo nepřipouštět si včerejší vítězství proti tomuto celku a jít zodpovědně krok za krokem za dalším úspěchem. Díky vynikající střelecké potenci a jistému výkonu brankářky děčínského celku jsme po konci utkání mohli slavit postup do finále. Výsledek 14:1 jen podtrhl naladění našich hráčů, kteří se předváděným hokejem skutečně bavili.

 

Do finále postoupil také Nový Jičín a tak se celý Dunaújváros a všichni účastníci dočkali toho, co již mnozí avizovali od prvních utkání. České finále na maďarském ledě mohlo započít. Utkání se vyvíjelo poměrně dobře, avšak v  nejméně vhodný okamžik nás začala trápit střelba. Buď jsme trefovali brankáře hostí do pomyslné desítky, nebo šla střela mimo „zařízení“. A tak jsme poprvé v  turnaji zaznamenali také pocit nejistoty a možná také mírné beznaděje. Chlapci potřebovali uklidnit, protože chtě nechtě, emoce jimi začali mávat a tzv. se nic nedařilo. Šancí na vstřelení branek bylo opět mnoho, ale brankář soupeře jako by se stal neprůstřelným. 2 minuty před koncem bylo v  náš prospěch nařízeno trestné střílení, které jsme s  přehledem exekutora jemu vlastním proměnili a tak zbývalo jen jediné a to nejdůležitější. Vydržet! Poslední minuta přinesla ještě několik šancí na obou stranách, avšak oba brankáři podávali velmi dobré výkony. 10, 9, … , 1 a vlna euforie štěstí a radosti mohla propuknout v  celé své kráse.

 

Děčín na turnaji ani jednou nezaváhal a odvezl si tak zasloužený titul mistra 4. ročníku Steel Bulls Cupu 2. tříd. Stalo se tak poprvé od založení turnaje, kdy jej nevyhrál maďarský celek.

 

Všem hráčům a rodičům patří velké díky za reprezentaci našeho města, kraje i státu.

 

Sestava HC Děčín: Ortová Veronika (brankářka), Svoboda Adam, Kváš Kevin, Sanejstr Stanislav, Šejc Šimon, Plachá Alžběta, Hynčica Roman, Domes Jan, Pacovský Adam, Jednorowicz Bruno, Tenkrát Milan, Vaníček Jonáš a Bosák Samuel.